Darování
V zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý občanský zákoník“) je upraven institut darování obecněji než v novém zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „nový občanský zákoník“). Nová právní úprava zavádí nové pojmy a rozšíření jako darování podpory, darování pro případ smrti a odvolání daru pro nouzi.
Darování jako takové je samozřejmě jeden z nejstarších smluvních vztahů a není možné očekávat, že se jeho princip zásadně změní. Nicméně nový občanský zákoník podrobněji upravuje celý proces.
Článek jsme doplnili příklady.
Dle nového občanského zákoníku je nutná pro darování věci písemná smlouva, pokud se jedná o věc zapsanou ve veřejném seznamu a také, pokud nedojde k odevzdání a převzetí věci zároveň při jejím darování.
Příklad: Darování bytu je třeba ošetřit smluvně, protože byt je věcí zapsanou v katastru nemovitostí (veřejný seznam) a změna vlastníka je nutná do něj vložit.
Například zavádí institut slíbeného daru. Pokud osoba slíbí, že věc daruje, nemusí do budoucna dar uskutečnit, nicméně ten, komu byl dar slíben může požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti se slíbeným darem vznikly.
Příklad: Příbuzný slíbí darování starožitnost a budoucí obdarovaný zařídí její restaurování, aby nedošlo ke nevratnému poškození věci. Příbuzný poté darování odvolá a budoucí obdarovaný může požadovat vynaložené náklady na restaurování.
Dle § 2058 nového občanského zákoníku může dárce darovat všechen majetek, a to jak stávající, tak i budoucí. Z budoucího majetku může však darovat pouze polovinu. Dárce také může darovat to, co ještě nemá, avšak musí se zavázat, že věci nabude (viz slíbený dar).
Dárce také může obdarovaného podporovat, jedná se o tzv. darování podpory, kdy se jedna osoba zaváže pravidelně obdarovávat druhou osobu. Pokud je mezi stranami výslovně ujednáno, práva a povinnosti z darování podpory přechází i na dědice obou stran.
Příklad: Rozhodnu se, že obdaruji každý měsíc útulek určitou částkou a v darovací smlouvě ujednám, že moje povinnost přechází i na moje dědice. Náhle zemřu, v rámci dědického řízení bude ustanoveno, který z dědiců či jak poměrně bude dar nadále zasílat.
Dále je upraveno také darování u osob s omezenou svéprávností, a to ať stojí na straně obdarovaného či dárce. Mohou být obdarovány darem malé hodnoty i darem obvyklým okolnostem.
Poměrně zajímavým institutem je neplatnost darování osobě provozující zařízení, jež poskytuje zdravotnické či sociální služby, zaměstnanci takového zařízení nebo osobě, která takové zařízení spravuje v případech, v době, kdy tato osoba byla v péči tohoto zařízení nebo přijímala jeho služby. Výjimka platí pouze v případě, kdy je taková obdarovaná osoba osobou blízkou dárci.
Velkou změnou v novém občanském zákoníku je odvolání daru v nouzi. Dárce je oprávněn, pokud je v takové nouzi, kdy nemá na nutnou výživu sebe nebo osoby, kterou je povinen vyživovat, dožadovat se vydání daru zpět nebo žádat částku obvyklou ceně daru, nejvýše však ve výši, v jakém se mu nedostává prostředků k výživě. Pakliže si dárce způsobil nouzi sám nebo z hrubé nedbalosti, nemůže dar odvolat.
Příklad: Martina měla dva byty a Lenka, její dobrá kamarádka ji požádala, aby u ní mohla v jednom bytě bydlet. Jelikož se Martina cítila dostatečně zajištěná Lence byt darovala. Bohužel při povodních byl druhý Martinin byt zcela zničen, navíc přišla o práci. Požádala tedy Lenku o vrácení daru a ta byla nucena tak učinit.
Pokud bychom chtěli dar odvolat pro nevděk, je zde zkrácena lhůta pro odvolání daru, a to na jeden rok. Objektivní lhůta počíná běžet ode dne, kdy obdarovaný dárci ublížil, subjektivné lhůta od doby, kdy se dárce dozvěděl o důvodu odvolání daru. Pokud dojde k úmrtí dárce, mohou jej dovolat i dědicové, v případě, že obdarovaný zabránil dárci v odvolání daru nebo v případě zásahu vyšší moci, která zabránila provedené odvolání. Obdarovaný se v případě nevděku stává tzv. nepoctivým držitelem.
Příklad. Václav daroval synovi svůj dům, avšak ten mu po několika letech ukradl několik desítek tisíc korun, které měl Václav naspořeno. Václav se rozhodl, že požádá, aby mu syn nemovitost vrátil.
Darování v případě smrti bylo starým občanským zákoníkem považováno za neplatný právní úkon, nový občanský zákoník tento krok umožňuje a jedná se o odkaz ve smyslu § 1594 a následujících. Dárce se také může výslovně vzdát práva odvolat dar, je nutné takovéto ujednání sepsat a předat obdarovanému, pak se bude v případě dárcovi smrti jednat o nový institut – darování pro případ smrti.