Daň z převodu nemovitosti se změnila na daň z nabytí nemovitostých věcí od 1. 1. 2014, a to zákonným opatřením senátu č. 340/2013, o dani z nabytí nemovitých věcí. Zůstává zachován plátce daně, tedy prodávající a kupujícímu zůstává úloha ručitele. V případě, že prodávající daň nezaplatil, finanční úřad bude požadovat její uhrazení po kupujícím. Je však možné dohodou upravit změnu povinnosti. Také zůstává zachována sazba daně 4%.
Od základu daně si nově můžete odečíst náklady na pořízení znaleckého posudku, který není povinný u převodu staveb pro bydlení a rekreační účely.V případě nedodání znaleckého posudku se daň stanoví jako tři čtvrtiny ceny, která je v daném místě obvyklá tzv. směrná hodnota.
Poplatník bude nyní moci předkládat dokumenty formou prosté kopie písemně či elektronicky a správce daně by neměl po plátci požadovat listiny, do kterých může nahlédnout pomocí informačního systému veřejné správy.
Změnou v novém občanském zákoníku je jistě oddělení pozemku od jeho povrchu (tedy, že pozemek může mít jiného vlastníka než stavba na něm), to znamená i změny v daňových zákonech.
Pozor, je však nutné rozlišovat u daně nabytí nemovitosti, jakým smluvním vztahem je založena. Jak je uvedeno výše, pokud se jedná o koupi nemovitosti nebo směnu, pak hradí daň převodce vlastnického práva (prodávající), pokud není dohodnuto jinak. V ostatních případech pak hradí daň z nabytí nemovitosti nabyvatel vlastnického práva.
Příklad1: Eva (kupující) koupí od Adama (prodávajícího) byt, jelikož povinnost zanést právo do katastru nemovitostí má Adam, měl by také hradit daň z nabytí nemovitosti. Pokud tak neučiní, správce daně vyzve k jejímu uhrazení Evu.
Příklad 2: Jakub (obdarovaný) dostane od babičky (dárce) domek. Povinnost uhradit daň z nabytí nemovitosti má Jakub.